Žijeme prý právě v době, v níž je nám přáno. A je to také pravda. Spousta z nás si žije jako prase v žitě, a to nejednou i ti, kdo nejsou prasata. Máme nízkou nezaměstnanost, už opakovaně zvýšené platy, důchody a další dávky, dotuje se kdeco a roste tak naše životní úroveň.
Ovšem paradoxně nejen životní úroveň.
Jak totiž vyplývá z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, jsme nejen stále bohatší, ale také stále zadluženější. Dluhy našinců prý stále rostou a rostou a na každého z našich obyvatel už tak připadá 218000 korun. Což celkově znamená dluh ve výši 2,32 bilionu korun, o 177 miliard korun víc než před rokem.
Z čehož navzdory ‚dobrým časům‘ našinci nesplácejí dluhy ve výši 34,6 miliardy korun.
Lidé si u nás půjčují především na bydlení, dluhy z hypoték a stavebního spoření u nás meziročně vzrostly o 150 miliard korun a stoupnul i počet těch, kdo si půjčili tímto způsobem. A nezdá se prý, že by měl tento typ dluhů ubývat; spíše právě naopak.
Plus jsou tu ještě třeba i nákupy na úvěr, jež dokonce ohrožují nějakých dvacet procent Čechů.
Každý ze zadlužených klientů splácel na konci loňského roku průměrně přes sedm a půl tisíce korun měsíčně, tedy asi čtvrtinu průměrné hrubé mzdy. U čehož je ‚sympatické‘ vlastně jenom to, že díky v poslední době rychle rostoucím příjmům lidí klesl poměr těchto splátek k příjmům. A mnozí si tu ještě polepšili díky historicky nejnižším úrokovým sazbám.
Chceme-li se zaradovat, můžeme tak učinit nad tím, že celkový dluh ohrožený nesplácením, tedy ten, kde nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí splátky nebo který byl prohlášen za ihned splatný, klesl ke konci loňského roku o 11,6 %, což znamená u toho dlouhodobého o 1,7 miliardy korun a u toho krátkodobého o 2,8 miliardy korun méně.
V současných údajných dobrých časech.
O nichž pochybuji. Protože se máme dobře, ale nezaslouženě. Kolik jenom blahobytu si dopřáváme jenom proto, že nám dovolili, abychom to prozatím neplatili!
A co bude, až za to jednou přijdou s účtem?
_1.jpg){kind=small}
